Výhody podzimní výsadby!
Okrasné i ovocné dřeviny nyní vysazené, by měly do zimy řádně zakořenit aby dobře přečkaly mrazivé období. Rozhodující jsou půdní podmínky. K ujmutí rostliny potřebují dostatečnou vlhkost a teplotu půdy alespoň +2 až +4 stupně. Vláhy bývá v podzimních měsících dost, později je rostlinám k dispozici i ve formě sněhových srážek. Teplota půdy ve výsadbové hloubce, tedy 20 až 50 cm pod povrchem, je ještě i v druhé polovině listopadu minimálně +8 až +10 stupňů. Při chladném počasí nehrozí přísušek, nemusí se (jako na jaře, obzvláště při pozdní výsadbě) tak často zalévat. Rostliny tedy mají velmi příznivé podmínky k zakořenění a ujmutí. Pokud je při výsadbě vydatně zalijeme a zálivku před mrazy ještě zopakujeme, nemusíme se obávat ani uschnutí, ani zmrznutí. Na jaře sázené dřeviny nemají mnohdy dostatek času dobře zakořenit, neboť při vyšších teplotách současně vyraší i jejich nadzemní část (a listy odpařují vodu). Pokud tedy v suchém jaru zanedbáme zálivku, může nám výsadba i uschnout.
Důležité je také nesázet do přehnojené půdy a hnojiva použít teprve v dalším roce. Ovocné dřeviny, stromky i keře se po podzimním vyorání prodávají jako prostokořenné (jejich kořeny jsou přechodně jen volně založené v sypkém vlhkém materiálu), v bezlistém stavu. Jedním z argumentů pro jejich podzimní výsadbu je to, že pokud sázíme teď, z jara stačí pouze mírně zakrátit korunku, zatímco vysazujeme-li na jaře, musíme provést hluboký řez, takže prakticky zakládáme korunku novou. Dřeviny na podzim sázené mají před jarní výsadbou náskok a využijí i zimní vláhu. Nezanedbatelné je při podzimní výsadbě i to, že je k dispozici dostatečně široký sortiment, a koneckonců i to, že prostokořenný materiál je cenově výhodnější než kontejnerovaný. Pouze výjimečně (také podle klimatických podmínek) sázíme některé teplomilné nebo špatně se ujímající druhy na jaře - u ovocných to platí například pro broskvoně, případně pro meruňky a ořešáky. Také u růží všech skupin má podzimní výsadba prostokořenných sazenic (hned po vydobytí ze školek), ne nadarmo, svojí více než stoletou tradici. Nejvhodnější doba k sázení je od poloviny října až do příchodu mrazu. Dobývají-li se sazenice růží ve školce příliš brzy, má to za následek nedostatečně vyzrálé až měkké výhony, které následně špatně odolávají zimním mrazům a růže mohou i vymrznout. Všechny růže bez výjimky se dobývají na podzim, takže v tuto dobu je trh nejvíce zásoben. Na jaře se sortiment logicky zužuje. Úspěch výsadby záleží nejen na době výsadby, ale také na správném způsobu vysazení. Kořenový krček sazenice (místo očkování) musí být 3 až 5 cm pod úrovní země, rostlinu přišlápneme, zalijeme a nahrneme na ní zeminu, či kompost ve vrstvě alespoň 20 cm (nadzemní část by měla být hodně zkrácená a na výhonech nesmějí zůstat listy). Sazenice v tomto období a takto zasazené mohou už během zimy a v předjaří kořenit, v dalším roce jsou vitálnější, než růže zasazené až během jarního období.
text: Olga Kubalová, foto: Ivana Zachová
