Blog Praha
Publikováno 29. 8. 2021

Řekne-li se TRÁVA... 1. část

Rozhlédneme-li se kolem sebe, vždy spatříme alespoň trs nebo stéblo trávy, ať už jako louku, udržovaný trávník nebo plevel ve spáře dlažby. Podíváme-li se blíž, můžeme pozorovat různorodost jednotlivých trav, barevnost a tvar listů, krásu v detailu jemné stavby květenství. Pravé trávy z čeledi lipnicovité (Poaceae) jsou nejrozšířenější skupinou rostlin na zeměkouli. Jejich výskyt byl zaznamenán již na konci druhohor, dělaly tedy společnost posledním dinosaurům. Trávy jsou součástí všech přirozených rostlinných společenstev kdekoliv na světě. Traviny používané v zahradách se dají rozdělit do dvou skupin - trávníkové a okrasné. My se podíváme na druhou zmíněnou skupinu.

Okrasné traviny se prosazují se stále větší oblibou do zahradních a parkových úprav. Pěstují se pro svůj zvláštní habitus, zajímavá květenství nebo výrazné zbarvení listů či proměnlivost během celého roku. V zahradách a parcích nacházejí uplatnění v podobě nejrůznějších kompozičních prvků. Mohou být součástí ukázky přírodě blízkého biotopu (step, rumiště, vřesoviště, břehové porosty vodních ploch), z různých druhů trav lze vytvářet samostatné travnaté partie, dají se kombinovat s trvalkami, růžemi, letničkami či nízkými keři v trvalkových a letničkových záhonech, dobře se doplňují s jarními cibulovinami, zajímavě kontrastují s velkolistými trvalkami, lze je vysadit na extrémní stanoviště (slunce, stín, sucho, mokro), využívají se při výsadbách střešních zahrad nebo atrií, stínomilné traviny se používají společně s kapradinami a stálezelenými keři, svým habitem mohou trávy doplnit výsadbu o nevšední dominantu. Květenství i listy travin se dají využít také k řezu a vazbě.


Do skupiny okrasných travin se zahrnují jednak pravé trávy z čeledi lipnicovitých (Poaceae), kam patří známé druhy kostřav (Festuca), ozdobnic (Miscanthus), pampové trávy (Cortaderia), dochanů (Pennisetum), nebo bambusů (Fargesia). Druhá podskupina se odlišuje hlavně z botanického hlediska, a to morfologickým uspořádáním stavby květů, stébel a listů. Tato podskupina je složena z několika čeledí – šáchorovité (Cyperaceae), která je zastoupena druhy ostřic (Carex), šáchorů (Cyperus), skřípin (Juncus) a suchopýrů (Eriopho-rum). Dále sítinovité (Juncaceae), kam patří sítiny (Juncus) a biky (Luzula), také se sem zahrnují travám podobné čeledi orobincovité (Typhaceae) a áronovité (Araceae), kam jsou zařazeny oblíbené vodní „doutníky" – orobince a hořké puškvorce.

Využití okrasných travin v kompozicích závisí na jejich vytrvalosti a způsobu růstu. Jednoleté traviny během jednoho roku vyklíčí, vykvetou, vytvoří semena a odumřou. Využívají se převážně v letničkových záhonech, nebo pro doplnění trvalkových či stepních partií. Pěstují se převážně pro svá zajímavá květenství nebo plodenství (proso, psineček, bér, čirok, kukuřice). Vytrvalé traviny setrvávají na svém stanovišti více let. Způsob jejich růstu značné ovlivňuje jejich využití. Silně odnožující trávy se nazývají výběžkaté. Dobře se rozrůstají do šířky a tvoří souvislé porosty. Tento bujný růst často způsobuje utlačování sousedních rostlin. Dobře se hodí do velkých přírodních ploch, v menších zahradách je nutné vymezit jim prostor například použitím protikořenové bariéry Rootcontrol. Příkladem jsou známé bambusy (Sasa, Pleioblastus), rákosy (Phragmites), nebo lesknice (Phalaris). Naopak trsnaté traviny se rozrůstají postupným zvětšováním svého přízemního listového trsu. Aby se dobře uplatnily, vysazují se často soliterně, nebo do malých skupin. Mezi tyto rostliny patří například kostřavy (Festuca), pěchavy (Sesleria), bezkolenec (Molinia), nebo ovsíř (Helictotrichon). Pokud traviny netvoří přízemní růžici a listy obrůstají stéblo, nazývají se trávami stébelnatými. Jedná se většinou o středně vysoké až vysoké traviny. Jejich vzhled se během vegetace výrazně mění. Své konečné výšky často dosahují až v letním období, poté vykvétají výrazným květenstvím, které na rostlině vydrží často i celou zimu. Jako příklad lze uvést ozdobnici (Miscanthus), třtinu (Calamagrostis) nebo kortaderii (Cortaderia). 

Při výběru a výsadbě okrasných travin na stanoviště je nutné zohlednit nároky každého druhu, aby mohly plně vyniknout jeho estetické přednosti. Rozhodneme-li se začlenit traviny do zahradní kompozice, stačí se jen trochu zamyslet a můžeme tvořit nekonečné partie v jakýchkoliv stanovištních podmínkách. Celý rok se bude na co dívat…

Ve druhé části článku se budeme zabývat výběrem druhů pro různé stanovištní podmínky.

Text Ing. Michaela Blechová,
foto Olga Kubalová Wankeová

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.

Související položky