Péče o růže během vegetace

Růže jsou často pokládány za poměrně náročné na ošetřování. Pokud jsme zvolili vhodné odrůdy, vybrali pro ně správné místo k výsadbě a zajišťujeme jim základní péči v průběhu vegetace, není tomu tak. Odměnou nám jsou jejich nádherné květy, často znovu a znovu vykvétající od konce jara až do prvních mrazíků.

Základní péče spočívá především v udržení výsadby v bezplevelném stavu. Plevel odstraňujeme mechanicky a včas. Pokud výjimečně použijeme herbicidy, je nutná maximální opatrnost - růže jsou na tyto přípravky mimořádně citlivé; i při nepatrném zasažení růže postupně odumře.

Kypříme půdu kolem nich, případné mulčování kůrou nebo jiným materiálem je vhodné u růží, které na zimu nevyžadují přihrnování zeminou.

Růže koření poměrně hluboko, zaléváme tedy hlavně mladé výsadby nebo při nedostatku srážek. Velmi důležitá je zálivka přímo k rostlinám, neboť kropením na listy podporujeme rozvoj houbových chorob. Zaléváme raději méně často, ale vydatně.

První přihnojení průmyslovými hnojivy provádíme teprve rok po výsadbě. Plné hnojivo bez chlóru s větším obsahem dusíku aplikujeme při rašení a potom nejpozději v červenci; koncem léta až začátkem podzimu už použijeme hnojiva se síranem draselným a superfosfátem. Předávkování dusíkem zvyšuje náchylnost k houbovým chorobám.

Letním řezem podporujeme další kvetení u remontujících čili opakovaně kvetoucích růží. Odkvetlé květy velkokvětých růží odstraňujeme až po první dobře vyvinutý list, u mnohokvětých růží odstřihneme celá květenství. Výhon po řezu vykvete znovu zhruba za 6 týdnů. U botanických růží ponecháváme šípky. U očkovaných růží poznáme podle odlišného listu podrůstající podnož – tyto plané výhony co nejdříve odstraníme, nejlépe vytržením.

Pokud jsou růže díky vyrovnané výživě a zálivce v dobré kondici, nejsou tolik napadány obecně rozšířenými chorobami a škůdci, nebo jim alespoň lépe odolávají. K chemickým zásahům přistoupíme teprve tehdy, když poškození přesáhne únosnou míru. Řídíme se přesně návodem.

Černá skvrnitost je nejhorší chorobou růží. Obvykle od července se na listech objevují hnědé až černé skvrny. Intenzitu napadení stupňuje vlhké počasí. Rostlina vytváří nové výhony a záleží na průběhu počasí, zda zůstanou zdravé. Zárodky houby přezimují především ve spadaném listí. Nezaléváme na list! Napadené listy odstraníme, postřikem omezíme výskyt.
Padlí růžové je druhá častá houbová choroba. Na listech mladých výhonů a poupatech se tvoří bělavý až šedobílý moučnatý povlak. Houba přezimuje ve spadaném listí a v pupenech. Zásady ochrany jsou stejné jako u černé skvrnitosti.
Rez růžovou prozradí žluté prášivé kupky čili ložiska spor houby na spodní straně listů. Přechází-li houbové spory do období přezimování, zbarví se do červenohněda.
Mšice napadají především konce výhonů a poupata. První nálety mšic můžeme likvidovat mechanicky, při masivnějším napadení použijeme přípravky typu Pirimor - působí jen na mšice a nelikvidují slunéčka, přirozené nepřátele mšic.
Pilatky a pilatěnky nejsou příliš nebezpečné; existuje více druhů těchto vosiček. Jejich larvy způsobují zavinování listů, vykusují otvory v listech nebo pronikají do dřeně větviček. Poškozené listy a větvičky odstraníme, chemicky nezasahujeme.

Text a foto Olga Kubalová Wankeová

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.