Blog Praha
Publikováno 16. 7. 2019

Péče o růže během vegetace

Růže jsou často pokládány za poměrně náročné na ošetřování. Pokud jsme zvolili vhodné odrůdy, vybrali pro ně správné místo k výsadbě a zajišťujeme jim základní péči v průběhu vegetace, není tomu tak. Odměnou nám jsou jejich nádherné květy, často znovu a znovu vykvétající od konce jara až do prvních mrazíků.

Základní péče spočívá především v udržení výsadby v bezplevelném stavu. Plevel odstraňujeme mechanicky a včas. Pokud výjimečně použijeme herbicidy, je nutná maximální opatrnost - růže jsou na tyto přípravky mimořádně citlivé; i při nepatrném zasažení růže postupně odumře.

Kypříme půdu kolem nich, případné mulčování kůrou nebo jiným materiálem je vhodné u růží, které na zimu nevyžadují přihrnování zeminou.

Růže koření poměrně hluboko, zaléváme tedy hlavně mladé výsadby nebo při nedostatku srážek. Velmi důležitá je zálivka přímo k rostlinám, neboť kropením na listy podporujeme rozvoj houbových chorob. Zaléváme raději méně často, ale vydatně.

První přihnojení průmyslovými hnojivy provádíme teprve rok po výsadbě. Plné hnojivo bez chlóru s větším obsahem dusíku aplikujeme při rašení a potom nejpozději v červenci; koncem léta až začátkem podzimu už použijeme hnojiva se síranem draselným a superfosfátem. Předávkování dusíkem zvyšuje náchylnost k houbovým chorobám.

Letním řezem podporujeme další kvetení u remontujících čili opakovaně kvetoucích růží. Odkvetlé květy velkokvětých růží odstraňujeme až po první dobře vyvinutý list, u mnohokvětých růží odstřihneme celá květenství. Výhon po řezu vykvete znovu zhruba za 6 týdnů. U botanických růží ponecháváme šípky. U očkovaných růží poznáme podle odlišného listu podrůstající podnož – tyto plané výhony co nejdříve odstraníme, nejlépe vytržením.

Pokud jsou růže díky vyrovnané výživě a zálivce v dobré kondici, nejsou tolik napadány obecně rozšířenými chorobami a škůdci, nebo jim alespoň lépe odolávají. K chemickým zásahům přistoupíme teprve tehdy, když poškození přesáhne únosnou míru. Řídíme se přesně návodem.

 

  • Černá skvrnitost je nejhorší chorobou růží. Obvykle od července se na listech objevují hnědé až černé skvrny. Intenzitu napadení stupňuje vlhké počasí. Rostlina vytváří nové výhony a záleží na průběhu počasí, zda zůstanou zdravé. Zárodky houby přezimují především ve spadaném listí. Nezaléváme na list! Napadené listy odstraníme, postřikem omezíme výskyt.
  • Padlí růžové je druhá častá houbová choroba. Na listech mladých výhonů a poupatech se tvoří bělavý až šedobílý moučnatý povlak. Houba přezimuje ve spadaném listí a v pupenech. Zásady ochrany jsou stejné jako u černé skvrnitosti.
  • Rez růžovou prozradí žluté prášivé kupky čili ložiska spor houby na spodní straně listů. Přechází-li houbové spory do období přezimování, zbarví se do červenohněda.
  • Mšice napadají především konce výhonů a poupata. První nálety mšic můžeme likvidovat mechanicky, při masivnějším napadení použijeme přípravky typu Pirimor - působí jen na mšice a nelikvidují slunéčka, přirozené nepřátele mšic.
  • Pilatky a pilatěnky nejsou příliš nebezpečné; existuje více druhů těchto vosiček. Jejich larvy způsobují zavinování listů, vykusují otvory v listech nebo pronikají do dřeně větviček. Poškozené listy a větvičky odstraníme, chemicky nezasahujeme.


Text a foto Olga Kubalová Wankeová

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.