Blog Praha
Publikováno 25. 2. 2019

Hlavní zásady řezu dřevin

  • Ještě předtím, než vyrazíme na zahradu vyzbrojeni ostrými nůžkami a pilkou, položíme si otázku: PROČ a CO chceme řezat? A víme, jak dřevina na řez zareaguje?
  • Řezem provedeným v NESPRÁVNOU DOBU či CHYBNÝM ZPŮSOBEM můžeme dřevinu i trvale poškodit nebo se přinejmenším připravit o kvetení či plody.
  • Zásadně nic neřežeme v době letních veder, na podzim a během mrazivého období!

 

Během předjarního období (když pominuly mrazy) se doporučují pouze velké, redukční řezy (zmenšení o více než 1/3 koruny); k takovýmto řezům je ovšem třeba přistupovat v krajním případě. V předjaří ale nikdy neřežeme ořešáky, javory (vyjma babyky), břízy a jilmy; jejich řez provádíme pouze v době vegetace, a to až po úplném vytvoření nových letorostů (květen a červen).

Pro řez listnatých stromů je optimální dobou první polovina vegetačního období, v plném olistění (konec dubna, květen a červen). Do té doby dřevina posílá veškeré asimiláty na tvorbu listů, květů a zakládaní plodů. V horkém létě nemá strom dost vody na tvorbu tzv. kalusu (závalu rány) a řez vysychá. Od konce léta pak už strom střádá veškerou energii pro nastávající podzim a zimu - řežeme-li na podzim, nastřádané mu „krademe“.

Keře kvetoucí v předjaří až koncem jara (vřesovce, zlatice, čilimníky, šeříky, vajgélie), řežeme teprve po odkvětu, neboť založily své květy už v předchozím roce. Některé dřeviny se nestříhají vůbec nebo jen výjimečně (magnólie, vilíny, rododendrony, azalky). 

Keře kvetoucí v létě a na podzim (mochny, třezalky, „letní“ tavolníky, levandule) můžeme stříhat během předjaří a jara (květy vytvářejí v témže roce - na nových výhonech); u teplomilných druhů (komule, ibišky, ořechokřídlec) zasahujeme až před rašením.

Většinu skupin růží řežeme začátkem jara (po odkrytí). V květnu pak provádíme jejich opravný řez (pokud některá očka nevyrašila nebo pozdní mrazík spálil nové výhony). Velkokvěté růže (čajohybridy) řežeme nakrátko, na dvě až čtyři očka, mnohokvěté zakrátíme méně. Silné, nerozvětvené výhony pnoucích růží jen mírně zkrátíme a stejně jako u sadových růží keře prosvětlujeme a vyřezáváme křížící se i slabé výhony; odstraňujeme pouze nejstarší výhony těsně nad zemí. Drobné „skalkové“ růže částečně seřízneme bez ohledu na očka. U růží jednou kvetoucích, „starých“ odrůd jako jsou „stolístky“ či odrůd botanických, zasahujeme na jaře co nejméně - stříháme je raději až v létě po odkvětu.

U některých rodů záleží řez také na druhu či skupině: např. velkolisté hortenzie seřezáváme minimálně (kvetou převážně na „starém dřevě“), hortenzie stromečkovité či latnaté můžeme bez obav o kvetení v předjaří hluboce seříznout (kvetou na „novém dřevě“); plaménky (klematisy) dle skupiny zkracujeme v předjaří velmi silně (v létě kvetoucí), pouze částečně (některé velkokvěté kultivary), případně vůbec či po odkvětu (na jaře kvetoucí). 

Listnaté živé ploty upravujeme řezem buď v předjaří nebo koncem jara. Jehličnaté a stálezelené (i živé ploty z nich) stříháme od jara (po přejití mrazíků) až do konce léta, vyvarujeme se ale řezů za úpalu, sucha a horka. Některým jehličnanům (borovice), lze na jaře mírně zaštípnout nové výhony ve fázi „svíček“, když jsou jehlice nového výhonu ještě přisedlé. Z jehličnatých velmi dobře snášejí silný řez pouze tisy. 

U ovocných dřevin musíme být nejpozději začátkem března hotovi s řezem vinné révy. Dokončíme také udržovací řez jádrovin (jabloní, hrušní) - čím dříve a hlouběji řežeme, tím větší budou letošní přírůstky. V předjaří (ale lze tak výhodně učinit i po sklizni), provádíme i průklest drobného ovoce: prosvětlíme a zkrátíme výhony u angreštu, úplně vyřežeme několikaleté výhony rybízu a borůvek,
vystříháme odplozené výhony u maliníku a ostružiníku. Všechny peckoviny (třešně, višně, slivoně, meruňky, broskvoně) řežeme až v době narašení či kvetení, neboť při vyšších teplotách se jim rychleji hojí řezné rány a nerozvíjí se klejotok; přednost ale dáváme řezu letnímu - ten je ostatně velmi vhodný i u jádrovin (kromě už zmíněného řezu předjarního). Povýsadbový řez (nově vysazených stromků) provádíme vždy až na jaře; stromky z jarní výsadby řežeme hlouběji než z výsadby podzimní, obzvlášť pokud jsme sázeli prostokořenný materiál. Výchovný řez většiny ovocných stromků provádíme po několik let po výsadbě.

Text a foto Olga Kubalová Wankeová

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.

Související položky